Nevěřím tomu, že by se v české kotlině našel někdo, kdo NIKDY nebyl v přírodě.
Tím nikdy myslím NIKDY! Tedy jakože vůbec.
Nemyslím balkon s petrželí, ani park za barákem, ale PŘÍRODU…
Tedy to, kde voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země, země česká, domov můj…:o)
Nevěřím tomu hlavně teď, tedy v době, kdy nás všechny více či méně drtí to, co by nám ještě vloni začátkem roku připadalo jako pojem z nějakého apokalyptického filmu, který se odehrává v 5.tisíciletí:
,,Máte všichni ZARACHA!!!„
Teda lockdown, protože proč mluvit v Česku česky, že? Lockdown zní světověji a teď už tomu rozumí každý, pokud zrovna není zavřený v blázinci, přikurtovanej k pelesti, a neví nic o světě kolem…
Zaracha máme všichni a skoro nafurt, bez ohledu na to, jestli se nám to líbí, nebo ne…maximálně si skočte pro chleba a pro aspirin a pak hajdy dom…
O to víc mě drtí, asi víc než celej tenhle cirkus se zarachem, když vidím, jak si přírodu, respektive to, co z ní ještě zbývá po invazi kůrovce, nájezdu harvestorů, developerů, útoků vichřic a kdovíčehoještě, lidé sami ničí.
Nepobírám, proč bych musela jít na vejlet s batohem, narvaným plechovkami s pivem, a prázdné plechovky pak za sebou házet po lese.
Nepobírám, proč bych měla jít na procházku s použitým holicím strojkem, který pak někde za pochodu vyhodím…(že bych ho s sebou nesla za tím účelem, abych se v tom lese při procházce holila, tomu se mi chce věřit ještě míň…;o)
Nepobírám, že se někdo táhne do lesa půl kiláku od nejbližšího stavení se starou drátěnkou do postele, aby ji tam nechal uprostřed krásného borůvčí ,
mechu a kapradí svému osudu. Ten osud může trvat několik dekád…
Nepobírám, že si někdo vůbec dovolí vyházet staré pneumatiky jinam, než na k tomu určenou skládku.
A nepobírám ix dalších věcí, které při procházkách, které většinou absolvuji s gumovými rukavicemi a s pytlem odpadků v ruce, nacházím.
Jednou jsem se odvážila říci jednomu chlapíkovi, který vyházel obsah kufru z auta 3 plné pytle čehosi do pangejtu, aby to nedělal, a vyházel to o pár desítek metrů dál, kde je sběrný dvůr s kontejnery…To, čím mě vulgárně počastoval, je nepublikovatelné.
Ne, nejsem Gréta, ani žádná švihlá zelená aktivistka nebo biomáma, jsem obyčejná holka, kterou tohle šíleně ****, teda štve.
Kvůli těm, kteří se chovají jako naprostí ignoranti, s neúctou sami k sobě, o té přírodě ani nemluvě, se pak pořádají tyto akce, a uklízejí zdarma ti, kteří s tím bincem nemají lautr nic společného.
Dovolím si závěrem poznámku: Přírodu budeme ještě hodně potřebovat.
A budeme ji potřebovat VŠICHNI, bez výjimky.
Jsme totiž její nedílnou součástí a příroda nás pomůže zachránit…
A vám, kteří přírodě jakýmkoliv způsobem ubližujete, chci říci, poprosit vás, o jediné:
Když jdete do přírody na návštěvu, nechovejte se tam jako doma!
Nic víc.
Ale taky nic MÉNĚ!!!
Děkuji
Karla
